Mladí umělci dětem

Potěšení na naší i na vaší straně

Výstava v hotelu Kempinski Hybernská si klade za cíl představit širší domácí i zahraniční veřejnosti určitou
část spektra současného českého mladého umění.

Někteří autoři objevující se na přehlídce jsou už poměrně
etablovaní, nicméně většina jmen umělců bude pro běžného návštěvníka nová. Doufejme však, že výběr děl
přispěje k tomu, aby si divák zařadil prezentované představitele nastupující umělecké generace mezi své
oblíbené autory, ke kterým se bude vracet a jejichž tvorba ho bude i nadále zajímat a obohacovat. Výstava
bude plnit i další poslání, jímž je podpora Nadace Terezy Maxové dětem prostřednictvím tiché aukce děl
v průběhu trvání výstavy (právě vzhledem k poslání nadace zní název výstavy „Mladí umělci dětem“).
Nad výstavou převzala záštitu Meda Mládková, která sama má s otevíráním obzorů mladého umění značné
zkušenosti. Zahájení výstavy se uskuteční 3. prosince 2009 v 19 hodin v hotelu Kempinski Hybernská, kde
bude možno expozici shlédnout až do 21. prosince 2009. Organizace výstavy se ujala artpro gallery, která
souzní s vedením hotelu Kempinski Hybernská v úsilí o prezentaci mladého domácího umění. Výstava
představuje nastupující generaci tvůrců, kteří využívají různá umělecká média, která někdy již nelze
jednoznačně zařadit mezi tradiční umělecké obory. Jsme zde svědky určitých průniků mezi plastikou
a malbou, mezi sochařstvím, instalací a objektovou tvorbou atd. Prezentována jsou i nová média
a konceptuální tendence aplikovaná na klasická média. Řada autorů se věnuje reflexi samotné podstaty
zvoleného média, zajímá se o hranice malby, o vztah diváka a uměleckého díla (Michal Trpák). Někteří
autoři reflektují ve svých dílechpopulární kulturu a zábavu a vytvářejí ironickou,ale umělecky přesto
velmi vděčnou a zdařilou variaci naspolečenské klišé (Sandra Růžičková). Zástupci sochařskýcha
prostorových oborů se často věnují průzkumuvnitřní kompozice či architektury sochy, přičemž tuto
„avantgardní“ intenci rozšiřují o prvky grotesky (Lukáš Rais,Jakub Flejšar). Kateřina Čížková Venclíková
zpracovává zdánlivě klasické figurální téma, které však relativizujejakýmsi vychýlením sochy z rovnováhy
a polemizuje tak s tradičním statuárním schématem. Na pomezí sochařstvía konceptuálního objektu
se pohybují práce Martina Kocourka, které překvapují svým asociačním potenciálem.Variace na abstraktní
malbu vytvářejí Jakub Švéda či Natálie Roučková. I oni však tradiční podoby a cíle tohoto oboru posouvají
směrem k hravé lehkosti a imaginativnímu působení. Jakub Špaňhel ve svých malbách využívá
expresivních a dynamických gest a díky tomu můžeme vnímat jeho obrazy buď jako ještě stále mimetické
imprese nebo jako úplně volné kaligrafické skladby. Petra Jackmannová ve svých videích proměňuje
dokumentární záznamy v ornamentální a nedešifrovatelné kompozice, v nichž se i původní ošklivost může
stát krásným fenoménem. I další zastoupení autoři na výstavě naznačují posuny současného umění směrem
k jistému stírání hranic mezi obory a žánry a k obsahové polyfonii, která se nevyhýbá nadsázce a hravým
variacím na povědomé motivy. Těmito autory jsou Alžběta Beránková, Vojta Horálek, Petra Brázdilová,
Monika Novotná. Výstava splní svůj účel, pokud povzbudí zájem diváků o mladé české umění a pokud se
jí podaří navodit i příjemný zážitek a radost z pozorování uměleckých děl, která se stejnou radostí i vznikají.

-Václav Hájek-

3.12.2009