Skupinová výstava

V zorném poli pohledu není možné vyvodit, že je viděno okem / Série obrazů Knihy reflektuje jedno z tradičních malířských žánrů – zátiší. Během celé tradice v dějinách umění zobrazovalo zátiší běžné věci denního života, kterým většinou nevěnujeme větší pozornost nebo jim nepřisuzujeme valnou estetickou hodnotu. Od poloviny 17. století dostalo zátiší své místo v estetické debatě na francouzské akademii, kde se mu přisoudilo poslední místo na konci hierarchie žánrů, za portrétem, krajinomalbou a historickou malbou.
Náš svět známe pouze skrze jazyk, kterým jsme schopni jej popsat. Žijeme ve světě jazyka. Zátiší s knihami jsou obrazy, které v jistém smyslu znovu nastolují atmosféru španělských zátiší 17.stol. Namísto barokních motivů domácích věcí a jídla jsou zde v různých kompozicích poskládané knihy na poličkách. Stejně tak jako se za fasádou každého předmětu na tradičních zátiších skrývá celý svět nabitý obsahovými symboly, nejsou zátiší s knihami jen navršenými exempláři knih s podivnými názvy jako Z NIČEHO, NIC, TO, MOŽNOST, JE, nebo O. Jsou to knihy, které by mohly být napsány, nebo jejichž obsah bychom si mohli jen představit. Na hřbetech knih nejsou skutečné tituly, ale fiktivní názvy, které čteny zleva doprava vždy tvoří věty a citáty, které znovu tvoří obrazy reflektující radikální pozice modernismu a filosofie. Na první pohled nevinná zátiší v hedonisticky vytříbené pop-artové formě se tak stávají nositeli kontextuálních významů. Operují s problematikou moderního malířství a jako reflexe umění poukazují na sebe a samy sebe relativizují. Většina citátů vystaveného souboru jsou z díla Tractatus Philosopicus od Ludwiga Wittgensteina. „Jazyk je domovem bytí“.