Roman Franta

ROMAN FRANTA – SMRT NENÍ UMĚLEC / Až nedávno dozrál čas se i výtvarně zabývat otázkou smrti a umírání. Nahrálo mi k tomu několik faktů i nemilých podnětů, které mi postupně otvírají oči, zostřují city a vnímání a umožňují dívat se na věc z mnoha pohledů. Nechci být cynický, ale i s mírnou nadsázkou, ale i pokorou, díky knize „Žádný důvod k obavám“ od Juliana Barnese a své předchozí tvorbě, pokouším se nahlížet na problematiku umírání s mírnou nadsázkou i pokorou, byť skrytou.

Je to těžké téma k uchopení a zpracování, přestože o něm bylo napsáno mnoho knih, statí, úvah apod. Každý se ze situací musí vyrovnat sám. Nechci psát o svých konkrétních pocitech, ale o tom, co mě napadalo při tvorbě a malování. Úvahy o smrti se dokáží rozehrávát do nejrůznějších stran.

Velký zásah do psychiky je událost při smrti fyzické, a to především při ztrátě blízkého člověka, ale i zvířete. Každý z nás se s touto situací vyrovnává podle připravenosti pohledu na věc, informovanosti a psychické odolnosti.

Další formy duševní a materiální ztráty, které v nás též zanechávají větší či menší šrámy. Jsou to takové malé smrti. Většinou se ale jedná o nostalgické vzpomínky a mohou to být i materiální ztráty, jako třeba zastavení výroby VW brouka, bankrot, osobní prohry v různých sférách, ale i odumírání mezilidských vztahů, rozchody, odchody z kolektivů, jako je ukončení studií či pracovního poměru. Zkrátka malé konce.

Všechno je součástí života a proto je dobré s těmito eventualitami počítat, zároveň na ně nemyslet a … mít rád.

Tragédie není, když lidé umírají, ale když přestávají milovat.

Co jsou peníze, láska a smrt???…věci, kterým se nevyhneš,

ale… jen SMRT je jistá, né tak nespolehlivá

jako UMĚLEC…

RF 21. 9. 2010

Mlýnská kavárna, Kampa